Historie

Historie - vznik ÄeskÃ© duchovnÃ sluÅ¾by v MnichovÄ

Po 2. svÄtovÃ© vÃ¡lce zaÄala v bÃ½valÃ©m Äeskoslovensku vlÃ¡dnout komunistickÃ¡ strana, kterÃ¡ po nacismu nastolila dalÅ¡Ã krutou diktaturu.
Svou moc upevÅovala zabavovÃ¡nÃm majetku, tvrdÃ½mi vÃ½slechy, inscenovanÃ½mi soudnÃmi procesy, tresty odnÄtÃ svobody na mnoho let, pracovnÃmi tÃ¡bory a drastickÃ½m zabÃjenÃm "nepÅÃ¡tel socialismu."

V padesÃ¡tÃ½ch letech 20. stoletÃ proto odeÅ¡lo z Äeskoslovenska do NÄmecka mnoho exulantÅ¯. NÄkteÅÃ se zde usadili, jinÃ pokraÄovali dÃ¡l.

BavorskÃ½ Mnichov se stal sÃdlem RÃ¡dia SvobodnÃ¡ Evropa. RÃ¡dio se snaÅ¾ilo âvzduÅ¡nou cestouâ informovat lidi v Äeskoslovensku, pozdÄji i v dalÅ¡Ãch zemÃch za âÅ¾eleznou oponouâ. PÅinÃ¡Å¡elo ovÄÅenÃ© zprÃ¡vy z domova i ze svÄta a komentovalo jednotlivÃ© udÃ¡losti ve vlasti.
Existovalo nejen politickÃ© a zpravodajskÃ© vysÃlÃ¡nÃ, ale mÄlo i kulturnÃ, sportovnÃ a nÃ¡boÅ¾enskou redakci. Od zaÄÃ¡tku vedl nÃ¡boÅ¾enskou redakci ThDr. Alexander Heidler.

RÃ¡dio SvobodnÃ¡ Evropa zaÄalo vysÃlat 1. kvÄtna 1951 z hotelu "Bayerischer Hof."
V nedÄli 6. kvÄtna byla pÅenÃ¡Å¡ena prvnÃ ÄeskÃ¡ bohosluÅ¾ba z kostela sv. Å tÄpÃ¡na. SlouÅ¾il ji a kÃ¡zal ThDr. Alexander Heidler, kterÃ½ pouÅ¾Ãval pÅezdÃvku Otec KÅiÅ¡Å¥an.
P. Heidler byl jmenovÃ¡n delegÃ¡tem pro Äechy v NÄmecku.
ZaÄal nepravidelnÄ vydÃ¡vat zpravodaj. Jmenoval se "PastoraÄnÃ dopis", pak "NÄmecko - naÅ¡e farnost" a pozdÄji "Hlas svatÃ©ho Cyrila a Metoda."

V alÅ¾ÃrskÃ©m mÄstÄ Bona a v okolÃ pÅ¯sobil od r. 1951 P. Karel FoÅt (emigroval v r. 1950). V zemi vÅ¡ak zaÄaly nepokoje povstalcÅ¯ proti francouzskÃ½m kolonistÅ¯m. Nejprve na venkovÄ, pak i ve mÄstÄ dochÃ¡zelo k nÃ¡silnostem a ÃºtokÅ¯m, aÅ¾ vypukla AlÅ¾ÃrskÃ¡ vÃ¡lka (1954 - 1962). Pro cizince se zemÄ stala nebezpeÄnou.

P. Karel FoÅt jezdil z Afriky na dovoelou do Mnichova. KdyÅ¾ v AlÅ¾Ãru zaÄaly nepokoje, objevoval se v MnichovÄ ÄastÄji. V roce 1956 byl z ÅÃma jmenovÃ¡n "Missionarius migratium sermonis Bohemicae in Germania" - MisionÃ¡Å pro Äesky mluvÃcÃ migranty v NÄmecku. Pendloval mezi Afrikou a Evropou, aÅ¾ zÅ¯stal trvale v MnichovÄ. PomÃ¡hal P. Heidlerovi v pastoraci, zapojoval do nÃ i dalÅ¡Ã ÄeskÃ© knÄze - emigranty.

V r. 1963 se stal P. FoÅt ÄeskÃ½m farÃ¡Åem v NÄmecku. P. Heidler byl i nadÃ¡le delegÃ¡tem a vedl nÃ¡boÅ¾enskou redakci v RÃ¡diu SvobodnÃ¡ Evropa.

V Äervenci 1963 se konala CyrilometodÄjskÃ¡ pouÅ¥. KrajanÃ© z celÃ©ho svÄta putovali do ÅÃma oslavit 1100 let pÅÃchodu naÅ¡ich vÄrozvÄstÅ¯ na Velkou Moravu. Mezi nimi nechybÄli ani ÄeÅ¡i z NÄmecka. NovÄ zvolenÃ½ papeÅ¾ Pavel VI. vÄnoval krajanÅ¯m zvlÃ¡Å¡tnÃ audienci.
V MnichovÄ byla na poÄest sv. Cyrila a MetodÄje slouÅ¾ena bohosluÅ¾ba ve staroslovÄnskÃ©m jazyku.
U pÅÃleÅ¾itosti tohoto vÃ½roÄÃ ÄeskÃ½ zpravodaj zaÄal vychÃ¡zet pod nÃ¡zvem "Hlas sv. Cyrila a Metoda". Logo navrhla vÃ½tvarnice Gertruda GoepfertovÃ¡ GruberovÃ¡.

V roce 1965 navÅ¡tÃvil kardinÃ¡l Dr. Josef Beran Dachau, kde byl za II. svÄtovÃ© vÃ¡lky tÃ©mÄÅ tÅi roky vÄznÄn. SouÄÃ¡stÃ jeho nÃ¡vÅ¡tÄvy bylo i setkÃ¡nÃ s ÄeskÃ½mi krajany v MnichovÄ. DuchovnÃ sprÃ¡va cizincÅ¯ ve svÄtÄ byla ÅÃmem povÃ½Å¡ena na "Missio cum cura animarum" - tj. misie s duchovnÃ sprÃ¡vou.
P. Karel FoÅt pÅevzal Å¡tafetu delegÃ¡ta pro Äechy od Dr. Heidlera.
Do Mnichova pÅiÅ¡la panÃ Dr. Hana Karas. Byla zamÄstnÃ¡na jako knihovnice v BavorskÃ© stÃ¡tnÃ knihovnÄ. OstatnÃ Äas vÄnovala ÄeskÃ© misii. Stala se spolupracovnicÃ P. FoÅta. Psala Hlas sv. Cyrila a Metoda, vyÅizovala korespondenci, ÃºÄastnila se sympoziÃ, byla Älenkou NÄmeckÃ© katolickÃ© rady.

V srpnu 1968 obsadla vojska VarÅ¡avskÃ© smlouvy Äeskoslovensko. ReakcÃ byla ohromnÃ¡ vlna uprchlÃkÅ¯, mnozÃ pÅiÅ¡li do NÄmecka. Byli soustÅedÄni pÅevÃ¡Å¾nÄ v uteÄeneckÃ©m tÃ¡boÅe v Zirndorfu. Tam od r. 1967 pÅ¯sobil P. Pavel KuÄera.
V tÃ¡borovÃ© kapli slouÅ¾il bohosluÅ¾by a udÃlel svÃ¡tosti. Jeho sluÅ¾ba se vÅ¡ak neomezovala jen na duchovnÃ Ãºkony, naopak: bez ohledu na nÃ¡boÅ¾enstvÃ ÄechÅ¯m a SlovÃ¡kÅ¯m radil, tlumoÄil, shÃ¡nÄl prÃ¡ci, finanÄnÃ pomoc, doprovÃ¡zel na ÃºÅednÃ jednÃ¡nÃ,...

DuchovnÃ sprÃ¡va cizincÅ¯ postupnÄ zÃskÃ¡vala v NÄmecku svÃ© mÃsto. V roce 1969 jiÅ¾ existovala ÄeskÃ¡ stÅediska ve velkÃ½ch mÄstech (Mnichov, Stuttgart, Frankfurt, Feiburg, KolÃn, Hamburg).

ÄeskÃ¡ dÅ¯chovnÃ sluÅ¾ba v MnichovÄ sÃdlila prozatÃm v Maria Theresia-Str. 6. Vznikl klub Tatry - Å umava." DÅ¯m vÅ¡ak byl prodÃ¡n a zboÅen.

Na jaÅe roku 1970 zÃskali ÄeÅ¡i budovu v Klenzestr.66. PÅÃzemÃ sluÅ¾ilo jako pÅijÃmacÃ mÃstnost a skladiÅ¡tÄ, v patÅe byly kancelÃ¡Åe. Sklep se promÄnil v malÃ½ sÃ¡l. Tam probÃhaly vÅ¡echny programy, oslavy, vÃ½uka nÃ¡boÅ¾enstvÃ i ÄeÅ¡tiny. Skauti mÄli v garÃ¡Å¾i klubovnu.

V roce 1970 se konala prvnÃ pouÅ¥ ke sv. MetodÄjovi do Ellwangen.

V r. 1973 byl P. Karel FoÅt jmenovÃ¡n monsignorem.
SalesiÃ¡n P. JiÅÃ Kopic zaÄal pÅ¯sobit v mnichovskÃ©m Salesianu, P. FoÅt jej zÃskal na malÃ½ Ãºvazek pro prÃ¡ci s Äeskou mlÃ¡deÅ¾Ã.

v r. 1978 se ÄeÅ¡i v nÃ¡rodnÃch krojÃch poprvÃ© ÃºÄastnili procesÃ BoÅ¾Ãho TÄla jako skupina.

V r. 1980 nÃ¡hle zemÅel Dr. Alexander Heidler. PohÅben byl na hÅbitovÄ Waldfriedhof v MnichovÄ.
Jeho sluÅ¾bu v RÃ¡diu SvobodnÃ¡ Evropa pÅevzal Mons. Karel FoÅt. VysÃlal pod pÅezdÃvkou Otec Karel.

V roce 1981 si ÄeskÃ¡ duchovnÃ sluÅ¾ba pÅipomÃnala jiÅ¾ 30 let svÃ©ho trvÃ¡nÃ. BohosluÅ¾bu v kostele sv. Å tÄpÃ¡na celebroval mnichovskÃ½ kardinÃ¡l Joseph Ratzinger.
Misie zÃskala pro svou Äinnost dalÅ¡Ã prostory: sÃ¡l Velehrad v Kreuzstr. 16. PouÅ¾Ãvala jej do r. 2009.

1982 - Friedrich Wetter byl jmenovÃ¡n novÃ½m biskupem pro Mnichov a Freising, v roce 1985 byl jmenovÃ¡n karidnÃ¡lem.

V r. 1986 pÅijal v MnichovÄ jÃ¡henskÃ© svÄcenÃ Ing. Jan Kaplan. Jako trvalÃ½ jÃ¡hen byl ustanoven pro ÄeskÃ© krajany. Asistoval pÅi bohosluÅ¾bÃ¡ch, navÅ¡tÄvoval nemocnÃ©, organizoval duchovnÃ krouÅ¾ky, byl aktivnÃm Älenem Orla.

Mons. Karel FoÅt nadÃ¡le pracoval v RÃ¡diu SvobodnÃ¡ Evropa a slouÅ¾il v kostele sv. Å tÄpÃ¡na bohosluÅ¾by, kterÃ© vysÃlalo RÃ¡dio SvobodnÃ¡ Evropa. PÅ¯sobil jako farÃ¡Å i delgÃ¡t mezi krajany.

V r. 1987 pÅedal Mons. Karel FoÅt Å¡tafetu ÄeskÃ©ho farÃ¡Åe P. Karlu JanouÅ¡kovi. P. Karel JanouÅ¡ek vedl mnichovskou misii v letech 1987 - 90. V r. 1991 byl povolÃ¡n do ÅÃma a jemnovÃ¡n vÃcerektorem Nepomucena.

Jeho nÃ¡stupcem se stal P. ThDr. Jan BÃ¡rta, kterÃ½ v MnichovÄ pÅ¯sobil v letech 1991 - 1995.

PÅi pouti do Ellwangen v r. 1991 pÅedal Mons. Karel FoÅt sluÅ¾bu ÄeskÃ©ho delegÃ¡ta prelÃ¡tovi Pavlovi KuÄerovi. P. Pavel KuÄera se stal tÅetÃm a poslednÃm ÄeskÃ½m delegÃ¡tem v NÄmecku (Heidler - FoÅt - KuÄera, ÄeskÃ¡ delegatura existovala do r. 2006). V rÃ¡mci ÃºspornÃ½ch opatÅenÃ NÄmeckÃ¡ biskupskÃ¡ konference (DBK) postupnÄ sniÅ¾ovala poÄet delegatur. MÃsto delegÃ¡ta byli pÅi DBK jmenovÃ¡nÃ tzv. "Sprecher - mluvÄÃ" jednotlivÃ½ch jazykovÃ½ch skupin.

Roku 1995 se stal komisariÃ¡lnÃm (na ÄÃ¡steÄnÃ½ Ãºvazek) sprÃ¡vcem MnichovkÃ© misie P. JiÅÃ Kopic SDB. ObÄtavÄ jezdil do Mnichova ze St. Martin v JiÅ¾nÃm Tyrolsku (do roku 2000).

S ukonÄenÃm vysÃlÃ¡nÃ RÃ¡dia SvobodnÃ¡ Evropa v MnichovÄ (1995) skonÄil svou 15ti-letou Äinnost v RÃ¡diu SvobodnÃ¡ Evropa i Otec Karel.

V r. 1999 vyÅ¡el kniÅ¾nÄ soubor kÃ¡zÃ¡nÃ Otce Karla FoÅta "Cesta, pravda, Å¾ivot" - Slovo BoÅ¾Ã na vlnÃ¡ch SvobodnÃ© Evropy (1980 - 1995).

1. prosince 1999 se stÃ¡vÃ¡ novÃ½m farÃ¡Åem v MnichovÄ P. Bohuslav Å vehla. Byl uvolnÄn z diecÃ©ze ÄeskÃ© BudÄjovice a Äeskou biskupskou konferencÃ vyslÃ¡n do NÄmecka.
V roce 2006 byl jmenovÃ¡n mluvÄÃm (Sprecher) ÄeskÃ© duchovnÃ sluÅ¾by v NÄmecku.

V bÅeznu 2007 se poprvÃ© konala postnÃ duchovnÃ obnova na SvatÃ© HoÅe u PÅÃbrami.
Na podzim vyÅ¡el prvnÃ barevnÃ½ Hlas sv. Cyrila a Metoda.
V r. 2007 vyÅ¡la kniha vzpomÃnek Mons. Karla FoÅta "Å½ivot vonÄl ÄlovÄÄinou" v rozhovoru s Janem Paulasem.

2008 - Friedrich kardinÃ¡l Wetter odeÅ¡el do dÅ¯chodu, v MnichovÄ pÅ¯sobil 25 let (1982 - 2007).
Jeho nÃ¡stupcem se stal Reinhard Marx, dosavadnÃ biskup diecÃ©ze Trier. V ÅÃjnu byl jmenovÃ¡n kardinÃ¡lem.

V r. 2009 vyÅ¡la kniha vzpomÃnek Otce Pavla KuÄery "LÃ¡gr" v rozhovoru s Janem Paulasem.

VÅ¡echny misie z Kreuzstr. 16 se v roce 2009 pÅestÄhovaly do novÄ zrekonstuovanÃ© budovy u nÃ¡draÅ¾Ã. Vznikl "Haus der Missionen". NÃ¡Å¡ Velehrad zÃskal novou adresu: Dachauer Str. 23.

V r. 2010 biskup pro zahraniÄÃ Mons. Petr Esterka udÄlil medaile "Za sluÅ¾bu cÃrkvi, vlasti a nÃ¡rodu" - Mons. Karlu FoÅtovi a panÃ AlenÄ MikeÅ¡ovÃ©.

V nedÄli 8. kvÄtna 2011 jsme si pÅipomnÄli jiÅ¾ 60. vÃ½roÄÃ ÄeskÃ½ch bohosluÅ¾eb v MnichovÄ od zaloÅ¾enÃ RÃ¡dia SvobodnÃ¡ Evropa.
PanÃ Alena MikeÅ¡ovÃ¡ odeÅ¡la do dÅ¯chodu, na ÄeskÃ© misii pÅ¯sobila jako sekretÃ¡Åka 40 let. Na jejÃ mÃsto nastoupily Vendula BÃlkovÃ¡ a Marie PopelÃ¡kovÃ¡.

7. Äervence 2012 se konala jiÅ¾ 40. pouÅ¥ ke sv. MetodÄjovi do Ellwangen.

Mons. VÃ¡clav MalÃ½ byl v ÅÃjnu 2012 ÄBK jmenovÃ¡n delegÃ¡tem pro krajany v zahraniÄÃ. Jeho pÅedchÅ¯dce Mons. Petr Esterka se stal vikÃ¡Åem pro oblast SevernÃ a JiÅ¾nÃ Ameriky a AustrÃ¡lie.

28. ÅÃjna 2012 propÅ¯jÄil prezident VÃ¡clav Klaus ÅÃ¡d T. G. Masaryka mons. Karlu FoÅtovi za jeho celoÅ¾ivotnÃ dÃlo.

V roce 2013 navÅ¡tÃvil krajany v MnichovÄ Otec biskup VÃ¡clav MalÃ½. Slavil bohosluÅ¾bu za Äleny RÃ¡dia SvobodnÃ¡ Evropa a udÄlil svÃ¡tost biÅmovÃ¡nÃ.

21. ledna 2014 zemÅel v ÄeskÃ½ch BudÄjovicÃch Mons. Karel FoÅt. PohÅben byl na PrÃ¡chni u HoraÅ¾Äovic.

24. srpna 2014 v kostele Herz Jesu v Ludwigshafenu pÅijal jÃ¡henskÃ© svÄcenÃ Josef JonÃ¡Å¡. PozdÄji se odstÄhoval z NÄmecka do Zdic u Berouna, kde pÅ¯sobil jako jÃ¡hen a varhanÃk. Biskup ZdenÄk Wasserbauer mu 3. bÅezna 2019 v kostele sv. VavÅince v mÄsteÄku Å½ebrÃ¡k u Zdic udÄlil knÄÅ¾skÃ© svÄcenÃ.

2015 - z dÅ¯vodu generÃ¡lnÃ opravy SvatÃ© Hory se postnÃ duchovnÃ obnova krajanÅ¯ konala ve Å tÄkni u Strakonic v klÃ¡Å¡teÅe sester Congregation Jesu (SI)

V zÃ¡ÅÃ 2015 odeÅ¡el do dÅ¯chodu vedoucÃ cizojazyÄnÃ½ch misiÃ v MnichovÄ prelÃ¡t Josef Obermaier. Jeho nÃ¡stupcem se stal v r. 2016 Mons. ThDr. Alexander Hoffmann.

24. Ãºnora 2016 zemÅel Otec Pavel KuÄera, dlouholetÃ½ duchovnÃ v Norimberku, drÅ¾itel medaile "Za zÃ¡sluhy o stÃ¡t" od prezidenta VÃ¡clava Havla. Byl pohÅben na bÅevnovskÃ©m hÅbitovÄ v Praze.

22. bÅezna 2017 zemÅel Viktor Magdolen (96 let), dlouholetÃ½ zpÄvÃ¡k pÅi slovenskÃ½ch i ÄeskÃ½ch bohosluÅ¾bÃ¡ch v MnichovÄ a na poutÃch v Ellwangen. PohÅben byl na Nordfriedhof v MnichovÄ.

14. kvÄtna 2017 - SvÃ¡tek matek a vÃ½roÄÃ ÄeskÃ½ch bohosluÅ¾eb s nÃ¡mi oslavil Otec biskup VÃ¡clav MalÃ½. Koncelebrovali: Mons. Alexander Hoffmann a P. Bohuslav Å vehla.

23. zÃ¡ÅÃ 2018 - na Slavnosti svatÃ©ho VÃ¡clava mÄl kÃ¡zÃ¡nÃ P. ThDr. Emil ValÃ¡Å¡ek, gratulace k 80. narozeninÃ¡m.

V r. 2019 se kancelÃ¡Å ÄeskÃ© misie pÅestÄhovala z Klenzestr. 66 do Dachauer Str. 23. Prostory v KlenzestraÃe obÃ½vala 49 let - od roku 1970.

6. Äervence 2019 - pouÅ¥ do Ellwangen vedl opat ZdenÄk Filip Lobkowitz O.Praem. z klÃ¡Å¡tera TeplÃ¡ a udÄlil svÃ¡tost biÅmovÃ¡nÃ.

25. listopadu 2020 zemÅel P. JiÅÃ Kopic, pohÅben byl do salesiÃ¡nskÃ©ho hrobu v Ensdorfu.

11. prosince 2020 zemÅel P. Th.Dr. Emil ValÃ¡Å¡ek. PohÅben byl do rodinnÃ©ho hrobu v OpavÄ - KyleÅ¡ovicÃch.

10. srpna 2021 v Los Angeles zemÅel Otec biskup Mons. Petr Esterka (biskup pro krajany v zahraniÄÃ). PohÅben byl do rodinnÃ©ho hrobu v DolnÃch BojanovicÃch.

DlouholetÃ mnichovÅ¡tÃ lektoÅi ZdenÄk ÅÃha a Marie NevÃmovÃ¡ se v srpnu 2022 vrÃ¡tili do vlasti. Z. ÅÃha pÅ¯sobil pÅi ÄeskÃ½ch bohosluÅ¾bÃ¡ch v kostele St. Stephan od roku 1984 a M. NevÃmovÃ¡ asi od roku 1994.

KancelÃ¡Å/BÃ¼ro

ErzdiÃ¶zese MÃ¼nchen und Freising
Tschechische Katholische Gemeinde
Dachauer Str. 23
80335 MÃ¼nchen

Schnellzugriffe

Kontakt

Telefon +49 (0)89 260 33 31
E-Mail: [email protected]

Historie - vznik ÄeskÃ© duchovnÃ­ sluÅ¾by v MnichovÄ

KancelÃ¡Å/BÃ¼ro

Schnellzugriffe

Kontakt

Historie - vznik ÄeskÃ© duchovnÃ sluÅ¾by v MnichovÄ

KancelÃ¡Å/BÃ¼ro