Alexander_Heidler

P. Alexander Heidler (1916 - 1980)

PochÃ¡zel z prominentnÃ, nÃ¡rodnÄ uvÄdomÄlÃ© praÅ¾skÃ© rodiny. StÅedoÅ¡kolskÃ¡ studia absolvoval na akademickÃ©m gymnasiu v Praze a univerzitnÃ drÃ¡hu zaÄal nejprve v ÅÃmÄ na LaterÃ¡nskÃ© univerzitÄ, kde studoval na filozofickÃ© fakultÄ. Na pÅÃ¡nÃ kardinÃ¡la Dr. Karla KaÅ¡para se vrÃ¡til do Prahy na teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Od tÃ© doby se datovalo jeho pÅÃ¡telstvÃ s tehdejÅ¡Ãm profesorem Josefem Beranem, pozdÄjÅ¡Ãm arcibiskupem a kardinÃ¡lem.

V Äervnu 1941 byl Alexander Heidler vysvÄcen na knÄze biskupem Dr. Eltschnerem.

Po vysvÄcenÃ pÅ¯sobil jako kaplan na Zbraslavi a jako farÃ¡Å v ÄakovicÃch u Prahy. KdyÅ¾ byla uzavÅena Karlova Univerzita a Åada profesorÅ¯ - mezi nimi byl i Dr. Beran - zavleÄena do nacistickÃ½ch koncentraÄnÃch tÃ¡borÅ¯, pÅednÃ¡Å¡el Dr. Heidler pastorÃ¡lnÃ teologii na praÅ¾skÃ©m cÃrkevnÃm uÄiliÅ¡ti. Po vÃ¡lce doplnil svÃ¡ studia ve Fribourgu (Å vÃ½carsko). Po znovuotevÅenÃ Univerzity Karlovy byl povolÃ¡n za asistenta prof. Berana.

MezitÃm se stal prof. Dr. Josef Beran praÅ¾skÃ½m arcibiskupem a profesorskÃ½ sbor teologickÃ© fakulty rozhodl, aby mladÃ½ teolog Alexander Heidler pÅevzal vedenÃ katedry pastorÃ¡lky po Dr. Beranovi s plnÃ½m pÅednÃ¡Å¡kovÃ½m zÃ¡vazkem.Na podzim roku 1949 mu hrozila komunistickÃ¡ perzekuce. Spolu s poÄetnou skupinou katolickÃ½ch studentÅ¯ a intelektuÃ¡lÅ¯ byl vybrÃ¡n pro soudnÃ monsterproces stalinskÃ©ho stylu. ZatÄenÃ unikl v noci na 22. ÅÃjen 1949, kdy pÅes Å umavu odeÅ¡el do Bavorska.

PÅ¯sobenÃ v exilu

Z poÄÃ¡tku pÅ¯sobil Dr. Heidler jako kaplan v bavorskÃ©m mÄsteÄku Lenggries. ZÃ¡roveÅ byl aktivnÃ mezi exulanty. Od Ãºnora 1950 byl ÄinnÃ½ v duchovnÃ prÃ¡ci mezi studenty a intelektuÃ¡ly v uprchlickÃ½ch tÃ¡borech - Ludwigsburg.

Od 1. kvÄtna 1951 se stal Dr. Alexander Heidler redaktorem nÃ¡boÅ¾enskÃ½ch poÅadÅ¯ rozhlasovÃ© stanice SvobodnÃ¡ Evropa. Äasto zaskoÄil i v kulturnÃch nebo politickÃ½ch poÅadech. Heidlerovy komentÃ¡Åe, vysÃlanÃ© Svobodnou Evropou pod jmÃ©nem Otec KÅiÅ¡Å¥an, se u posluchaÄÅ¯ v Äeskoslovensku tÄÅ¡ily velkÃ© oblibÄ. MÄly vynikajÃcÃ jazykovou, politickou a intelektuÃ¡lnÃ ÃºroveÅ. ÃÄastnil se velmi aktivnÄ i prÃ¡ce v Äs. katolickÃ©m hnutÃ v exilu. Byl spoluzakladatelem KÅesÅ¥anskÃ© akademie (1950 Prien, Bavorsko). DlouhÃ¡ lÃ©ta vedl jako Åeditel Äeskou katolickou misijnÃ sluÅ¾bu v NÄmeckÃ© spolkovÃ© republice. Pro duchovnÃ sluÅ¾bu exulantÅ¯m v zÃ¡padnÃm NÄmecku se snaÅ¾il zÃskat ÄeskÃ© knÄze. KaÅ¾dÃ½ rok organizoval ÄeskÃ¡ duchovnÃ cviÄenÃ knÄÅ¾Ã. Psal do ÅÃmskÃ©ho mÄsÃÄnÃku "NovÃ½ Å¾ivot" (vydÃ¡vÃ¡ KÅesÅ¥anskÃ¡ akademie) a do revue "Studie". PÅÃleÅ¾itostnÄ posÃlal ÄlÃ¡nky a Ãºvahy do exilovÃ½ch ÄasopisÅ¯ a nÄmecky vydal Åadu statÃ o ÄeskÃ©m katolictvÃ a o postavenÃ cÃrkve v Äeskoslovensku, napÅ. ve sbornÃku "Bohemia Sacra" a v roÄenkÃ¡ch "Kirche in Not".

biskup Å karvada, P. Heidler

Jeho vztah k Mistru Janu Husovi

Od poÄÃ¡tku patÅil Dr. Heidler ke knÄÅ¾Ãm jako byl Dr. Jan SedlÃ¡k,JindÅich Å imon Baar, Karel DostÃ¡l-Lutinov Äi Dominik Pecka, kteÅÃ pochopili, jakÃ½ vÃ½znam mÄl a mÃ¡ pro duchovnÃ Å¾ivot ÄeskÃ©ho nÃ¡roda Mistr Jan Hus. Na rozdÃl od svÃ½ch pÅedchÅ¯dcÅ¯ dokÃ¡zal Dr. Alexander Heidler - a byla v tom i dÃ¡vka stateÄnosti - Å¾e Husovo mÃsto mÃ¡ bÃ½t ve stÅedu ÄeskÃ©ho nÃ¡rodnÃho duchovnÃho Å¾ivota. Heidlerovy myÅ¡lenky o Husovi naÅ¡ly nejen odezvu v historickÃ©m projevu kardinÃ¡la Berana na II. VatikÃ¡nskÃ©m snÄmu, nÃ½brÅ¾ i v dobÄ PraÅ¾skÃ©ho jara je tiskly i nekatolickÃ© list

P. Heidler

Alexander Heidler odmÃtal myÅ¡lenkovÃ½ formalismus, pÅetvÃ¡Åku v Å¾ivotÄ a pÅimkl se ke svÄtu svÃ½ch bliÅ¾nÃch. K ÄlovÄku prostÃ©mu, v nÄmÅ¾ dovedl vycÃtit jiskru BoÅ¾Ã. Jeho Å¾ivot byl dokonale altruistickÃ½, se stÃ¡le pohotovou myslÃ poslouÅ¾it bliÅ¾nÃmu.
***
Dr. Alexander Heidler zemÅel nÃ¡hle 3. srpna 1980 ve vÄku 64 let. Na LesnÃ hÅbitov (Waldfriedhof) v MnichovÄ jej na poslednÃ cestÄ doprovodilo 27 knÄÅ¾Ã a velkÃ½ poÄet vÄÅÃcÃch.

Karel DrÃ¡Å¾ÄanskÃ½, dlouholetÃ½ sekretÃ¡Å Dr. Heidlera

P. Alexander Heidler (1916 - 1980)

KancelÃ¡Å/BÃ¼ro

Schnellzugriffe

Kontakt

P. Alexander Heidler (1916 - 1980)

KancelÃ¡Å/BÃ¼ro

Schnellzugriffe

Kontakt

KancelÃ¡Å/BÃ¼ro